Jan Amos Komenský

*1592 — †1670

Jan Amos Komenský (Iohannes Amos Comenius), portrét od malíře Jurriaena Ovense Jan Amos Komenský Za portrét děkujeme Rijksmuseum, Amsterdam

Jan Amos Komenský se narodil 28. března 1592. Je jisté, že se narodil na moravském Slovácku, ale o místo se vedou spory. Jedni říkají, že to bylo v Komni — vždyť ve svém jménu má jméno obce; jiní říkají, že se narodil v Uherském Brodě a další, že v Nivnici, což je nejpravděpodobnější a většina vědců se k tomu přiklání.

Rodina Komenských patřila k církvi — Jednotě bratrské. Jan se narodil jako páté dítě a měl čtyři starší sestry. Ve 12 letech mu zemřeli oba rodiče a zakrátko umírají i dvě sestry na epidemii. Ujímá se ho jeho teta Zuzana Nohálová, s kterou odchází do Strážnice.

V roce 1608 začal studovat na latinské bratrské škole v Přerově a po tříletém studiu byl vyslán na studia bohosloví v Herbornu a v Heidelberku v Německu — před odchodem si ke svému jménu připojil další jméno: Amos (podle biblického proroka stejného jména), jak tomu bylo zvykem v evangelické Jednotě bratrské.

V roce 1614 se vrátil na Moravu a začíná učit na přerovské škole — je mu 22 let a je nejmladším učitelem na škole.

Po třech letech studií nachází školu téměř ve stejném stavu, jako když z ní odcházel. Titíž učitelé, tytéž metody, totéž učení zpaměti. Jak trpí Jan Amos, když vidí, že děti se mořily třeba deset let tím, co je dáno dětskému duchu pochopit za jedinný rok. Už tady začíná mladý učitel hledat nové cesty. Především odstraní ze třídy metlu — jeho žáci nebudou biti, když něco neumějí nebo něčemu nerozumějí; to je přece chyba učitele, bití by tedy zasloužil spíš on! Škola má být zajímavá a příjemná, aby do ní děti táhlo stejně jako na hřiště. A protože největší hrůzu budí v dětech stále latina, napíše pro ně novou učebnici, podle níž by se mohly jednodušeji učit… *

* citace z knihy Boris Uher: Vyprávění o Velkém učiteli, vydala ENA 1990

Po dvou letech v roce 1616 je ordinován na kazatele Jednoty bratrské v Žeravicích a v roce 1618 byl vyslán jako kazatel a učitel do Fulneku, kde se oženil s Magdalenou Vizovskou.

Po bitvě na Bílé hoře 8. 11. 1620 nastala pro evangelíky v českých zemích doba bolesti, utrpení a vyhnanství — doba protireformace.

Koncem roku 1621 musel Komenský opustit Fulnek, nastal pro něj čas ukrývání. Jeho knihy, uložené na fulnecké radnici, byly při katolické misii v květnu 1623 spáleny. Komenský se nejprve skrýval u svých přátel ve východních Čechách a v roce 1628 odešel natrvalo z vlasti do polského střediska Jednoty bratrské v Lešně. V této době byla jeho činnost zaměřena třemi směry.

— Především chtěl ovlivnit panovníky v rozbouřené Evropě, aby se zasadili o ukončení pronásledování evangelíků v českých zemích a o umožnění návratu těm, kteří pro víru museli opustit svoji vlast.

— Druhým směrem byla jeho kazatelská činnost, jako kazatel a poslední biskup Jednoty bratrské napsal mnoho spisů.

— Třetím směrem byla jeho pedagogická práce, jako vynikající pedagog byl zván do jiných zemí, aby tam pomohl reformovat a modernizovat školství. V letech 1641–42 byl v Anglii, v letech 1642–48 ve Švédsku a v letech 1650–54 v Blatném potoce v Uhrách.

Po požáru Lešna v roce 1656, kde mu zhořelo znovu mnoho knih a rukopisů se uchýlil do Amsterodamu, kde pokračoval neúnavně ve své činnosti až do své smrti 15. listopadu 1670. Je pochován ve valonském kostelíku v Naardenu v Holadsku.

Související odkazy: